Brno: dnes lepší než včera! Padesátá léta v grafech

29/4/2024 ⟶ historie ⟶ vizualizace

Brno včera, dnes a — to hlavně — zítra! V archivech jsem našel brožuru z roku 1957, která shrnuje činnost Městského národního výboru za roky 1954 až 1956. Přehled činnosti měl sloužit jako důkaz o plnění úkolů akčního programu MNV z roku 1954: z každé věty tak heslo dohnat a předehnat odkapává, a výsledky samozřejmě ukazují, že “bylo vykonáno mnoho prospěšného pro obyvatele města Brna”.

Čtení to není třeskutě záživné, pokud vás samozřejmě zrovna nezajímá například kde se co v Brně v padesátých letech postavilo nebo zvelebilo (odsun nádraží na dobových vizualizacích nechybí), jak se za minulého režimu komunikovalo nakládání s rozpočtem, kolik kde proběhlo přednášek v rámci masově politické výchovy občanů, kolik lidí využilo služeb kadeřnictví, nebo že komunální podnik Zahradnictví města Brna přispěl ke zlepšení zásobování vypěstováním 24000 kusů kedluben. Jedna věc ale stojí za pozornost: brněnské grafy! Doba se mění, postupy využívání vizualizace dat jako nástroje k argumentaci či manipulaci však zůstávají stejné.

Grafy odpovídají historickému kontextu a dobovým zvyklostem: jsou to jednoduché formy pro širokou masu, většinou doplněné o ilustraci tak, aby pro běžného čtenáře působily zábavně. Využity jsou jako argument: dohánění a předhánění je samozřejmě vždy založené na růstu — autoři proto důsledně využívají procentuální osy a v některých případech, jako u grafu se šalinou, raději ani vůbec neukazují absolutní hodnoty či celkové objemy. Důležité je, že rosteme.

Akce Z byla v Brně Akce M: zvelebování měst a obcí občanskou svépomocí na dobrovolně-povinných brigádách samozřejmě rostlo také, subotnici vybudovali nové kulturní domy, požární zbrojnice, vozovky i chodníky. “Celkem se akce M splnila na 123 %,” hlásá brožura - a úspěch akce ilustruje také grafem, kde jedinou klesající metrikou je očekávaný počet brigádnických hodin potřebných v následujícím roce.

Ani rolníci nezůstali ušetřeni: porovnáme-li podíl JZD a soukromě hospodařících rolníků na půdě a na výkupu zemědělských produktů, zjistíme, že “pro zásobování obyvatel přispívají JZD mnohem větším podílem než soukromý sektor, který obhospodařuje o 12 % více půdy,” hlásá brožura. Blatantní argument pro kolektivizaci zemědělství je podpořen šikovně konstruovaným grafem, který čtenáře vede pomocí dvou výrazných šipek k porovnání půdy a výnosnosti. Autoři grafu velmi dobře věděli, jak čtenáře navést k požadovanému výstupu i bez využití přímočarých nadpisů a zvolání. Mimochodem: průměrná brněnská kolektivizovaná slepice zvládla za rok 1954 snést 115 kusů vajec, v roce 1955 už to bylo 123 kusů, a o rok později dokonce 140 kusů. Pokud tehdejší čtenáře graf nepřesvědčil, na drůbež měl rozhodně dramatický dopad, takže ten nedostatek v grafu v oblasti vajec se určitě brzy vyřeší…

“Předpokladem pro řádné plnění funkce státního obchodu je dobře vybavená a správně rozmístěná síť maloobchodních prodejen,” tvrdí brožura v kontextu tématu zásobování obyvatelstva. Obyvatelstvo Brna roste, a s ním i jeho apetit. Jednoduchá číselná procentuální osa ilustruje zvýšení spotřeby potravin mezi lety 1954 a 1956 na jednoho obyvatele města Brna: kafe, víno, pivo a sladké na čelních příčkách.

“Většina učitelů chápe cíl socialistické školy,” provolávají autoři. K tomu ale přesná čísla nemají, stejně tak se jim nepodařilo kvantitativně zachytit všechnu tu na školách rozvíjenou “lásku a úctu k socialistickému budování”. Sekci Školství proto doplňují pouze grafem růstu počtu žáků v brněnských školách. Díky využití procentuální osy mohli v jednom grafu namapovat dvě (v absolutních číslech vzdálené) proměnné.

Grafy tvořily důležitý prvek ideologické komunikace za minulého režimu. Podrobná a kritická obsahová analýza vizuální komunikace dat (třeba ve stranickém tisku) nám zatím chybí. Přitom v takovém Rudém právu by bylo z čeho vycházet - moje oblíbené ukázky z něj ale třeba zase někdy příště.